Keltsky bohovia

Taranis
Pán nebe. Je schopen sesílat blesky pomocí spirál, které zdobí jeho ramena. Je pánem nebeského ohně a jeho hněv kněží utišovali uplováním obětí zaživa. Chrání hory a vyvýšená místa, neboť to jsou posvátné oblasti. Římané ho srovnávali se svým nejvyšším Bohem Jupiterem. U nás se poměrně hojně vyskytují na různých lokalitách tzv. Taranisova kolečka - snad symbol slunce. Později se z tohoto symbolu vyvinul známý tzv. keltský kříž, je to však "mutant" mezi Taranisovým symbolem a klasickým křesťanským křížem. Mnoho lidí jej nosí na krku v domění, že se jedná o čistě keltskou záležitost, opak je pravdou, tak Bacha na to!
Sucell
Je ozbrojen dlouhou palicí a každý Gal se s ním setká v krajině mrtvých. Úder jednou stranou palice přináší smrt, ale úder druhou stranou může oživovat. Sucell byl tedy bohem smrti i vzkříšení.
Ogmios
Tento Bůh byl zobrazován jako stařec s ohnutými zády, s řídkými chomáči vlasů spadajících na ramena. Obléká se do lví kůže, na ramennou mu visí toulec a v pravé ruce drží kyj, v levé luk. Podle legend za ním kráčívala skupina lidí. Ušima byli připoutáni k tenkému zlatému řetězu, který je spojoval s Ogmiovým propíchnutým jazykem. Ogmios je také Bůh výřečnosti a vládce slov. Přitahoval si lidi pronikavou mocí hlasu. Šípy v toulci symbolizují jeho rychlost myšlenky, ostrovtip, pohotové odpovědi a duchaplnost
Lug
Toto slovo označuje zároveň havrana a Boha, kterému Galové zasvětili prostřední den léta - první srpen. Je bohem světla, a z tohoto důvodu by se zdálo zvláštním, že Keltové takto označovali havrana s černým peřím. Je to tím, že havrani odlétali každou noc, aby doprovodili Slunce na jeho noční cestu, není to nelogická dedukce.
Esus
Má mnoho přízvisek, např. krutý Esus, božský dřevorubec, nebeský oráč a podobně. Galové se ho báli a druidové pro něj nechávali pokrmy na stromech. Je zobrazován jako svalnatý muž se sekyrou.
Epona - Kotyz
Jedná se o Bohyni, která byla uctívána v celém keltském světě. Je zobrazována jako jezdkyně na koni a její kůň je proto posvátné zvíře. V západních zemích je známa pod jménem Epona, v Boiohaemu a nejen v něm spíše pod jménem Kotyz. Pokud to trošku znáte v Českém krasu, tak jistě jste se již setkali s pojmem Kotýz, je to národní přírodní rezervace, kde kromě paleontologicky a geologicky významných skalních výchozů (kotýské vápence, stopeň PRAG, spodní devon), jsou patrné dvojité valy halštatského hradiště. Je zde i momořádně důležitá tzv. Děravá jeskyně, kde byly učiněny nálezy břidličných tabulek s vyrytými symboly (ne-keltské) a jedná se o vůbec nejstarší projev umění v Čechách, dále zde bylo nalezeno mnoho pazourků. Na nedalekém skalním ostrohu je lokalita Zlatý kůň s Koněpruskými jeskyněmi, i tento název evokuje, že toto místo je významným místem. V jeskyni Nad hájovnou se pravděpodobně v době halštatské konaly rituály
Dagda
Kmenový Bůh v Irsku. Jeho funkce spočívala v ochraně kmene. Připisuje se mu schopnost ovládat počasí a tvořit zázraky. V překladu to znamená: Dobrý bůh. Často je také představován jako typický Bůh druidů a jeho atributem je obrovská železná hůl s níž může zabíjet, ale i křísit mrtvé.
Cernunn
Bůh-jelen. Je nazýván pánem lesa. Má na hlavě bohaté paroží zdobené zářivými prsteny. Kromě titulu pána lesa je také Bohem hojnosti a plodnosti. Dnes si jej mimo jiné přisvojují ekologové a milovníci přírody.